Komentáře

1 ichi ichi | E-mail | Web | 19. července 2015 v 15:57 | Reagovat

Liz probudil kručící žaludek. Rozespale sešla schody a začenichala. Z kuchyně se linula příjemná vůně. Její úsměv zkazil pohled na Dorotku, která už nějakou chvíli připravovala večeři.
„Dobré ráno,“ pozdravil stroj a umě nastříkal šlehačku na palačinku. „Jak jsi se vyspala?“
„Nazdar,“ odsekla hnědovláska a otevřela špajz, odkud vylovila tousty. „Šlo to, ale opakuju. Nelez mi do pokoje. Umím si uklidit sama. Navíc, chci mít svoje soukromí!“ Cvakl topinkovač.
„O tom jsem s tebou také chtěla mluvit,“ oznámila Dorotka naprogramovaným hlasem. „Našla jsem u tebe nevhodné pře...“
„Přesně o tom mluvím!“ přerušila ji Liz a zrudla. Nevhodnými předměty hospodyňka jistě myslela její sbírku červené knihovny. „Chci svoje soukromí. Fakt nevím, co tu ještě děláš, když jsme ti dali jasně najevo, že tě tu nechceme! Je mi jasný, o co vám, mechanickejm pošukům, jde! Ale to se nestane, chápeš?“
„Nechápu,“ odvětila a položila hromadu lívanců na stůl. „Měla by ses prostě podřídit. Jinak by to mohlo bolet...“

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.